Angličtina je jazyk germánský z čehož vyplývá, že se češtině podobá pouze v omezené míře. Patří do skupiny indoevropských jazyků. Z toho je nutné vycházet a oprostit se od struktury jazyka vlastního, tedy jazyka českého. Metoda “PŘEMOSTĚNÍ” právě na tomto principu funguje. Tím, že máme větu doslova převedenu do “PŘEMOSTĚNÍ” snáze pochopíme strukturu angličtiny a její principy.
Než přistoupíme k výuce angličtiny je nutné se naučit anglickou abecedu a výslovnost jednotlivých hlásek tzv. " spellování " (hláskování). V angličtině se slovajinak čtou než se píší a tak je v případě nepřesnosti nebo špatného porozumění nutno hláskovat. “Spellování” je nutné i v případě slov cizího původu, např. české jméno je nutné rodilému mluvčímu téměř vždy spellovat. Anglická abeceda nám také hodněnapoví o výslovnosti anglických hlásek. To ovšem neznamená, že je jejich výslovnost vždy neměnná.
Například : A ve slově apple - (a pl), ale A ve slově afternoon (a:ft∂Inu :n).
A - (ej) B - (bí) C - (sí)
D - (dý) E - (í) F - (ef)
G - (dží) H - (ejč) I - (áj)
J - (džej) K - (kej) L - (el)
M - (em) N - (en) O - (ou)
P - (pí) Q - (kjů) R - (ár)
S - (es) T - (tý) U - (jů)
V - (ví) W - (dabl:jů) X - (ex)
Y - (váj) Z - (zed)
(k) – to infinitivní např to come
k - to směrové např to school
(s) – by např. by the window
s - with
a,an neurčitý člen vždy jako nějaký /á/é
the určitý členjako ten, ta, to, toho… atd.
some jako některý /á/é
by jako would nebo should podle kontextu
from - od
of - z
off - pryč
Pro efektivní práci je nezbytné, aby student věnoval pozornost vysvětlivkám uvedeným na této straně.
Většina slov v angličtině má jeden přízvuk. Přízvuk může stát v jednotlivých slovech na kterékoliv slabice:
Answer /´a:ns -/ odpověď
Idea /ai´dij∂ / myšlenka
Humidity /hju:´miditi/ vlhkost
Víceslabičná slova mají dva přízvuky:
Investigation /in,vesti´gejšn/ vyšetřování
Politician /,poli´tišn/ politik
Některá slova mají dva stejné přízvuky:
afternoon /´a:ft∂´nu:n/ odpoledne
fourteen /´fo: ´ti:n/ čtrnáct
1) u jmen dní v týdnu, měsíců a svátků, např: Monday – pondělí, January – leden, Christmas – vánoce
2) u jmen jazyků a přídavných jmen označujících národnost, např:
English – angličtina, anglický, Russian – ruština, ruský, French – francouzština, francouzský
3) v zeměpisných názvechu všech slov kromě členů a předložek, např.
the United States of America – Spojené státy americké, the Red Sea – Rudé moře
4) u osobních titulů, např. Professor Jones – profesor Jones, Doctor Smith – doktor Smith,General Black – generál Black
5) u názvů hnutí, řádů, spolků,např. the Puritans – puritáni, the Hussites – husité
6) u všech slov kromě předložek a členů v názvech knih, časopisů, novin atd., např. “At the Theatre”, “A Hike in the Country”.
7) ve zkratkách titulů a hodností, např. M.P. (Member of Parliament) – poslanec, Ph.D. (Doctor of Philosophy)
8) na počátku každého verše v básni
9) u osobního zájmena I (vyslov aj) – já, a v oslovení v dopise a v následujícím řádku, např:
First of all let me ......
Angličtina staví před podstatná jména člen, a to buď určitý, nebo neurčitý.
Výslovnost členů:
a -/∂/ - (hrdelní e)před vyslovovanou souhláskou / - např. a flat, a table (vyslov ∂flat, ∂tejbl)
an - /∂n/ – předvyslovovanou samohláskou/ - např. an hour (vyslov ∂naur)
an afternoon (∂a a:ft∂´nu:n)
“Přemostění” podle systému BRIDGES: a flat – nějaký byt, a table – nějaký stůl; an hour – nějaká hodina, nějaké odpoledne.
Neurčitý člen se pojí výhradně s jednotným číslem. Užívá se tam, o čem ještě nebyla řeč.
There is a book on the table. – Přemostění: Tam je nějaká kniha na tom stole.
Neurčitý člen mají rovněž podstatná jména, jimiž sdělujeme, o jaké povolání osoby jde, např. She works as a teacher. – Ona pracuje jako učitelka.
He is a technician. – On je technik.
Člen určitý: má jediný tvar the (ten, ta, to), a vyslovujeme jej dvojím způsobem:
- před vyslovovanou souhláskou zní podobně jako dz
- v přemostění výslovnosti značíme đ ( the table (đtejbl))
Určitý člen označuje něco, co je známé.
1) něco, o čem byla zmínka: There is a book on my table. The book is new.
Tam je nějaká kniha na mém stole. Ta kniha je nová.
2) něco, co je obecně známé: They live near the main station. Oni bydlí blízko (toho) hlavního nádraží.
3) něco, co je určeno kontextem: I cannot forget the last holiday. Nemohu zapomenout na (tu) poslední dovolenou.
Určitý člen se pojí s jednotným i množným číslem a odpovídá výrazu ten, ta, to. Členy do češtiny většinou nepřekládáme. Výrazy nějaký, ten, jeden, užíváme v překladu jen tehdy, vyžaduje–li to kontext.
1) u jmen vlastních: I saw Tim yesterday. Já (jsem) viděl Tima včera.
2) je-li před podstatným jménem číslovka nebo zájmeno přivlastňovací, ukazovací, tázací nebo neurčité:
např:
a lamp the lamp
one lamp -jedna lampa two lamps - dvě lampy
my lamp -má (moje) lampa my lamps - mé lampy
this lamp -tato mapa these lamps- tyto lampy
what lamp -jaká lampa which lamps- které lampy
any lamp -jakákoli lampa some lamps- některé (nějaké) lampy
3) u názvů svátků, dnů, ročních období, mluví-li se o nich obecně.
Saturday is my favourite day. Sobota je můj oblíbený den.
ALE: The Saturday I broke my leg.
Ta sobota já zlomil moji nohu.
Ta sobota, kdy jsem si zlomil nohu. (konkrétní sobota)
4) u jmen látkových a hromadných, mluví-li se o nich obecně:
I like sugar. (přemostění věty: Já rád(a) cukr)- překlad: Já mám rád(a) cukr).
Znělé souhlásky na konci slov: Anglické znělé souhlásky b, d, g, v, z, dž na konci slov je třeba vyslovovat zněle. Při nedokonalé výslovnosti by mohlo dojít k nedorozumění např.:
FOOD (vyslov fu:d)- potrava, jídlo FOOT (vyslov fut) – noha, chodidlo
Výslovnost skupiny souhlásek th je zobrazena dvojím způsobem:
a) đ – (znělá) vyslov podobně jako dz; jazyk se lehce dotýká horních zubů.
b) Θ -(neznělá)- jazyk se opět dotýká lehce horních zubů, ale rty stáhneme jako bychom chtěli fouknout a při vylovení hlásky jazyk lehce zasuneme zpět.
5. Podstatná jména- (nouns)
Množné čislo podstatných jmen se tvoří přidáním koncovky –s, nebo končí-li slovo na sykavku, -es.
Výslovnost –s, -es, závisí na předcházející hlásce :
a teacher (ti:č∂) teachers (ti:č∂z) učitel,učitelé
a law (lo:) laws (lo:z) zákon, zákony
a friend (frend) friends (frendz)-z- po samohl a znělých přítel, přátelé souhláskách
a book(buk) books (buks)-s- po souhláskách kniha, knihy
p,t, k, f ,č
a class classes (kla:siz)-es-po sykavkách třída, třídy
s, z, š, č, dž
a wish wishes (wišiz) přání
Podstatná jména končící na souhlásku -y, mají v množném čísle psáno -ies, a to tehdy, je-li před –y souhláska:
např. family (fćmily)- families (fćmili:z)rodina, rodiny
je- li před –y samohláska,koncovka v mn. čísle zůstává beze změny, přidá se jen –s:
boy (boi)- boys (boiz)chlapec - chlapci
Podstatná jména končící na –o mají v množném čísle buď-os, nebo –oes.
Koncovka –oes je u běžných slov : potato – potatoes – brambor, brambory
Koncovka –os je u slov cizího původu : dynamo – dynamos – dynamo, dynama
Nepravidelné množné číslo mají mnohá podstatná jména, zde uvádíme ta nejběžnější:
child (čaild) children (čild∂n) dítě
man (mæn) men (men) muž
woman (wumæn) women (wimin) žena
wife (waif) wives (waivz) manželka
foot (fut) feet (fi:t) noha-chodidlo
goose (gu:s) geese (gi:s) husa
mouse (maus) mice (mais) myš
ox (oks) oxen (oks∂n) vůl
tooth (tu:č) teeth (ti:č) zub
half (ha:f) halves (ha:vz) půlka
loaf (l∂uf) loaves (l∂uvz) bochník
Například There is a man at the door.
Přemostění Tam je nějaký člověk u těch dveří.
Překlad U dveří je nějaký člověk.
Otázka Is there a cottage in the valley ?
Plurál There are some people there.
Stojí li určení místa na začátku věty a není dlouhé, může se there vypustit.
On the hill is a cottage.
Rozdíl mezi there is - it is :
There´s time to go home. Je ještě čas ( je ještě brzy ) jít domů.
It´s time to go home. Je čas jít domů. ( je na čase )
Pokud stojí there na začátku věty má oslabenou výslovnost.
Podstatná jména počitatelná označují konkrétní věci nebo jevy, které lze užít s číslovkou: one table -jeden stůl, two hours – dvě hodiny… atd.
Podstatná jména nepočitatelná jsou:
Jména látková, např: coal – uhlí, sugar – cukr, wool – vlna,
Abstraktní pojmy, např: work – práce, nature – příroda, culture – kultura
Jména hromadná, např: money – peníze, fruit – ovoce, hair – vlasy
few friends, little coal ( málo přátel, málo uhlí )
Pozor : a few friends - několik přátel
a little coal - trochu uhlí
Pro počitatelná i nepočitatelná podstatná jména můžeme použít výrazy :
a lot of nebo a plenty of - (mnoho, hodně)
Přídavná jména mají jediný tvar a nerozeznávají rod ani číslo. Např. good – dobrý, dobrá, dobré, dobří.
Pravidelné:
U jednoslabičných a některých dvouslabičných přídavných jmen se druhý stupeň tvoří koncovkou –er, třetí stupeň se tvoří koncovkou –est.
young -mladý younger - mladší the youngest - nejmladší x)
nice - hezký, milý nicer - hezčí the nicest - nejhezčí
u víceslabičných přídavných jmen se druhý stupeň tvoří opisem more, třetí stupeň opisem most:
beautiful – krásný more beautiful - krásnější the most beautiful - nejkrásnější
x) u třetího stupně užíváme člen určitý.
Pravopis : Po příponě er a est dochází ke zdvojování koncové souhlásky , je-li předcházející slabika přízvučná.
hot hotter the hottest
horký teplejší nejteplejší
jako podmět: jako předmět
já I (ai) me (mi:) - mě
ty you (ju:) you (ju:) - vás, vám
on he (hi:) him (him) - ho /neznám ho-
I do not know him – přemostění podle BRIDGES: Já činím ne znát ho.
Ona she (ši:) her (h∂:) ji
Ono it (it) it (it) je (ho)
My we (wi:) us (as) nám,nás
Vy you (ju:) you (ju:) vám, vás
Oni, Ony
Ona they (đei) them (đem) jim, je
x)
můj my (mai) mine (main) náš our (au∂) ours (au∂z)
tvůj your (jo:) yours (jo:z) váš your (jo:) yours (jo:z)
jeho his (hiz) his (hiz) jejich their (đe∂) theirs (đe∂z)
její her (h∂:)
jeho its (its)
x)
Samostatná přivlastňovací zájmena - užívají se, nenásleduje-li po nich podstatné jméno.
Is this book yours? Je tato kniha tvá?
Porovnej:
I have seen your new car. Přemostění: Já mám viděno tvé nové auto.
Překlad: Viděl(a) jsem tvé nové auto.
Zájmena zdůrazňovací a zvratná mají stejný tvar:
Myself ourselves
Yourself yourselves
Himself themselves
herself
itself
Zdůrazňovací zájmena odpovídají českému “sám, sama, samo, sami” nebo “já osobně” – např.
He wants to do it himself. Chce to udělat sám(osobně).
Zvratná zájmena se v angličtině používají jen zřídka. Mnoha zvratným slovesům odpovídají slovesa nezvratná, např:
Ptát se to ask
Měnit se to change
Zvratné zájmeno může vyjadřovat významový rozdíl:
to behave – přemostění: (k) chovat /se/ překlad: chovat se
Otázky s tázacími zájmeny who – kdo, what – co, which – který, kdo
Je-li tázací zájmeno ve větě na místě podmětu, kladná otázka se netvoří pomocí “do”.
Porovnej: Kladná otázka, ve které je zájmeno ve funkci podmětu:
Who knows you? Přemostění: Kdo zná tě? Překlad: Kdo tě zná?
Kdo= ´´ zná = ´´ tě = ´´
Kladná otázka, ve které je zájmeno ve funkci předmětu:
Who does he know?
Přemostění: Kdo (=koho) činí on znát?
Překlad: Koho (on) zná?
he = podmět….
Záporná otázka, ve které je zájmeno ve funkci podmětu:
Who doesn´t know you?
Přemostění: Kdo nečiní znát tě?
Překlad: Kdo tě nezná?
Tázací zájmenowhich se užívá při výběru z určitého počtu.
Předložkyse zájmeny v otázkách stojí většinou za plnovýznamovým slovesem:
Where are you from?
Přemostění:Kde jsi (jste) ty (vy)od? Překlad: Odkud jsi (jste)?
Who does he want to go there with?
Zájmena vztažná – who, which, that – Tato zájmena se užívají ve vztažných větách a odpovídají českému jenž, který:
“WHO” se vztahuje na osoby
The man who I was speaking with.
Přemostění: Ten muž, kdo já byl mluvící s....
Překlad: Ten muž, se kterým jsem mluvil,....
I know a lot of people who live in Prague.
Přemostění: Já znám nějak mnoho z lidí, kdo žijí v Praze.
Překlad: Znám mnoho lidí, kteří žijí v Praze.
x/
Where is the book which /that/ I bought yesterday?
Přemostění: Kde je ta kniha, kterou já koupil včera?
Překlad: Kde je ta kniha, kterou jsem včera koupil?
x/ Zde můžeme použít oba tvary – jedná se o věc, nikoli o osobu.
“THAT” lze použít jak u životných, tak i neživotných podstatných jmen:
The first man that came...
Přemostění: Ten první muž, jenž /který/ přišel...
Překlad: (Ten) první muž, jenž /který/ přišel...
The best book that I know...
Přemostění: Ta nejlepší kniha, kterou znám, ...
Překlad: (Ta) nejlepší kniha, kterou znám, ....
everyone přemostění: každý jeden překlad: každý
Český výraz “pokaždé” se vyjadřuje anglickým výrazem “every time”. Přemostění: každý čas (tato dvě slova se v jedno slovo nespojují).
These oranges cost 30 pence each.
Přemostění: Tyto pomeranče stojí 30 pencí každý.
Překlad: Každý (tento) pomeranč stojí 30 pencí, nebo každý z těchto pomerančů stojí 30 pencí.
Překlad: Přejete si ještě jeden šálek kávy?
Zájmeno OTHER se členem určitým- “THE OTHER” - má význam “ten druhý”:
The other textbook is not good.
Přemostění: Ta jiná učebnice je ne dobrá.
Překlad: Ta druhá učebnice není dobrá.
Zájmeno OTHER ve spojení s podst. jménem v množném čísle:
Se členem – vyjadřuje “(ti) ostatní”
The other students.
Přemostění: Ti jiní studenti.
Překlad: (Ti) ostatní studenti.
8. PŘIVLASTŇOVACÍ PÁD
Přivlastňovací pád se tvoří v jednotném čísle podstatných jmen pomocí –s. Od podstatného jména se odděluje apostrofem, např.:
Příklad: My brother´s house.
Přemostění: Můj bratrův dům. Překlad: Dům mého bratra.
V množném čísle podstatných jmen se přivlastňovací pád značí jen apostrofem, např:
Bratři - bratrů
Brothers - brothers´
Příklad: My brothers´ house.
Přemostění: Můj bratrů dům. Překlad: Dům mých bratrů.
Výjimku tvoří nepravidelná podstatná jména nekončící v množném čísle na “s”:
Např: men – muži mužů - men´s
Zde se tvoří přivlastňovací pád stejně jako u jednotného čísla.
Přivlastňovací pád se užívá hlavně u jmen osob, v ostatních případech je předložková vazba “of”:
Např. The name of the street.
Přemostění: To jméno z té ulice.
Překlad: Jméno té ulice.
Základní:
1 one 17 seventeen
2 two 18 eighteen
3 three 19 nineteen
4 four 20 twenty
5 five 21 twenty-one
6 six 22 twenty-two
7 seven 23 twenty- three
8 eight 30 thirty
9 nine 40 forty
10 ten 50 fifty
11 eleven 60 sixty
12 twelve 70 seventy
13 thirteen 80 eighty
14 fourteen 90 ninety
15 fifteen 100 one hundred
16 sixteen
125 one hundred and twenty-five ( v americké angličtině bez spojky “and” po hundred “one hundred twenty-five”).
1,000.000 one million 200 two hundred
2,000.000 two million 1000 one thousand
2,000.500 two million five hundred
Číslovky řadové – tvoří se od základních číslovek příponou –th (Θ): např. seventeen - seventeenth- sedmnáct, sedmnáctý.
Koncové –y se mění na –ie: twenty – twentieth (dvacet, dvacátý).
Nepravidelné tvary mají číslovky:
First – první, second – druhý, third – třetí, fifth – pátý, eighth –osmý,ninth – devátý a twelfth - dvanáctý
Číslovky násobné – české “krát” se vyjadřuje slovem “times”:
(Four times – čtyřikrát).
Výjimka je pouze u číslovek one a two: 1x – once(wans), 2x – twice (twais).
V češtině známe u sloves čas přítomný, minulý a budoucí. Angličtina užívá kromě těchto tří hlavních časů ještě časy předpřítomný, předminulý a předbudoucí, kterými vyjadřuje děj probíhající před dějem hlavním nebo před určitým časovým momentem. Každý čas používá “pomocné” sloveso .
“Pomocným” slovesem pro přítomný a minulý čas prostý je “do” (v přemostění: dělat).
“Pomocným” slovesem pro přítomný a minulý čas průběhový je “be” (v přemostění: být).
“Pomocným” slovesem pro čas budoucí a předbudoucí je “will” (shall) (v přemostění: budu - v angličtině platí pro všechny osoby stejný tvar).
“Pomocným” slovesem pro čas předpřítomný a předminulý je “have” (v přemostění: mít).
Časování sloves to be – být, to have – mít, to do – dělat, dělat:
to be to have to do
I (já) am have do
you (ty) are have do
he (on) is has does
she (ona) is has does
it (ono) is has does
we (my) are have do
you (vy) are have do
they (oni) are have do
Většina sloves má ve třetí osobě č.j. koncovku –s. U každého času rozlišujeme čas prostý a čas průběhový.
Čas prostý - (present simple) vyjadřuje činnost, která se opakuje, je zvykem, nebo proběhne jednorázově:
I walk every evening.
Přemostění: Já /se/ procházím každý večer.
Překlad: Každý večer se procházím.
Zápor se tvoří pomocí tvarů slovesa do a záporkou not:
I do not walk every evening.
Přemostění: Já činím ne procházet /se/ každý večer.
Překlad: Já se neprocházím každý večer.
Angličtina často používá stažené tvary : I don´t walk every evening.
Otázka se tvoří tvary slovesa do, které se kladou na počátek věty:
Do you walk every evening?
Přemostění: Děláš ty procházet /se/ každý večer?
Překlad : Procházíš se každý večer?
Pravopis : Pokud je předcházející slabika přízvučná mění se ve třetí osobě j.č y na ie. - Např. ve slově study.
He studies. On studuje.
Čas průběhový – (present continuous) vyjadřuje činnost, která probíhá v určitém okamžiku, nebo současně s jinou činností, např:
I am writing a letter.
Přemostění: Já jsem píšící nějaký dopis.
Překlad:. Píši dopis (teď).
When I was writing, she came.
Přemostění: Když jsem byl píšící, ona přišla.
Překlad: Když jsem psal, ona přišla. = (minulý čas průběhový, ve kterém je tvar slovesa “be” v minulém čase).
Zápor se tvoří záporkou not:
I am not writing a letter.
Přemostění: Já jsem ne píšící nějaký dopis.
Překlad: Nepíši dopis /teď/.
Stažený tvar: I´m not writing a letter.
Otázka:Am I writing a letter? Přemostění: Jsem já píšící nějaký dopis?
Překlad: Píši dopis /teď/?
Čas může také vyjadřovat budoucnost která je již rozhodnuta.
I am going to the cinema tonight.
Přemostění : Já jsem chodící k tomu kinu dnes večer.
Překlad : Dnes večer jdu do kina.
Pravopis : Po nepřízvučné jednoduché samohlásce se vždy zdvojuje g (humbug - humbugging) a c se mění na ck (traffic - trafficking). Koncové nepřízvučné, jednoduché l, n , p se po samohlásce zdvojuje v britské angličtině vždy :
travel travelled travelling
worship worshipped worshipping
ROZKAZOVACÍ způsob
Do it ! Udělej to !
Go home ! Jdi (jděte domů) !
Let him do it ! Ať to udělá !
Let them cook ! Ať vaří !
Ve druhé osobě nepoužíváme osobního zájmena you. V ostatních osobách se rozkaz tvoří pomocí slovesa let a předmětového pádu osobního zájmena.
Let him cook podle “přemostění” zn. Nechte ho vařit. Do češtiny však překládáme Ať vaří ! Let´s go ! - Pojďme.
V první osobě j.č vyjadřuje opis s let nabídku : Let me have a look. Podívám se na to.
Minulý čas prostý vyjadřuje činnost, která proběhla v minulosti a skončila. Minulý čas prostý se u pravidelných anglických sloves tvoří příponou –ed ve všech osobách:
(Současně je tímto tvarem vyjádřeno i příčestí minulé).
I walked we walked
you walked you walked
he, she, itwalked they walked
Yesterday I walked.
Přemostění: Včera já procházel /se/. Překlad: Včera jsem se procházel.
Výslovnost –ed závisí na předcházející hlásce:
(d) – po znělých souhláskách a samohláskách
Příklad: called (ko:ld), played (pleid)
(t) - po neznělých souhláskách
Příklad: talked (to:kt)
(id) - po/t, d/
Příklad: wanted (wontid), ended (endid)
Angličtina má rovněž nepravidelná slovesa, která mají pro minulý čas a příčestí minulé zvláštní tvary. Ve slovnících jsou tato slovesa uvedena jako zvláštní příloha.
Zápor se tvoří pomocí slovesa do v minulém tvaru a infinitivu plnovýznamového slovesa bez “to” not:
I did not walk.
Přemostění: Já činil ne procházet.
Překlad: Neprocházel jsem se.
Stažený tvar: I didn´t walk.
Otázka se tvoří minulým tvarem slovesa do (did) a infinitivem plnovýznamového slovesa. Minulý tvar slovesa “do” (did) se klade na začátek věty.
Did you walk?
Přemostění: Činil ty procházet?
Překlad: Procházel jsi se?
Pravopis : Pravopisné změny nastávají v těchto případech :
live - lived končí-li infinitiv na němé -e, připojí se jen -d.
stop - stopped souhláska po jednoduché přízvučné samohlásce se zdvojuje.
Try - tried koncové -y se mění na -i avšak v :
stay - stayed koncové -y zůstává nezměněno.
Minulý čas slovesa be
I was já byl byl jsem we were my byli byli jsme
Příčestí minulé slovesa be je been.
( Trpný rod minulý, tvořený za pomoci slovesa “be” v minulém čase + příčestí minulé plnovýznamového slovesa), (was + examined)).
Minulý čas průběhový - (pastcontinuous):
You were walking.
Ty byl procházející /se/. Procházel ses.
Otázka se tvoří minulými tvary slovesa be, které stojí na prvním místě ve větě:
Were you walking?
Byl ty procházející /se/? Překlad: Procházel ses ?
Předpřítomný čas- (present perfect):
I have bought a car.
Já mám koupeno nějaké auto. Koupil jsem /si/ auto.
I have called him.
Já mám zavoláno jemu. Zavolal jsem mu, /ho/.
Příčestí trpné u nepravidelných sloves má zvláštní tvar.
I have written a letter.
Přemostění: Já mám /už/napsán nějaký dopis.
Překlad: Napsal jsem dopis. (Už jsem dopis napsal.)
Předpřítomný čas prostý vyjadřuje v češtině i význam “mít už hotovo.”
Otázka se tvoří pomocí slovesa have, které se klade na počátek věty:
Have you bought a car?
Přemostění: Máš ty koupeno nějaké auto?
Překlad: Koupil sis /už/ auto?
Pozn: Předpřítomný čas prostý překládáme do češtiny většinou minulým časem.
Předpřítomný čas průběhový – (present perfect continuous) se tvoří předpřítomným tvarem slovesa be (have been) a významovým slovesem zakončeným koncovkou –ing.
Předpřítomný čas průběhový vyjadřuje činnost,která začala v minulosti a přetrváváaž doposud. Délka trvání se vyjadřuje dvojím způsobem:
a) Jak dlouho – pak používáme předložku for + určení délky času
I have been learning English for four years.
Přemostění: Já mám byto učení anglicky pro čtyři roky.
Překlad: Učím se anglicky čtyři roky.
b) Od kdy – zde používáme předložku since + přesnější určení času
I have been learning English since 1994.
Přemostění: Já mám byto učení anglicky od /r./ 1994.
Překlad: Učím se anglicky od r. 1994.
Pozn: Předpřítomný čas průběhový překládáme do češtiny většinou přítomným časem.
Předminulý čas – (past perfect) vyjadřuje činnost nebo děj, který se odehrál v minulosti před jiným určitým dějem.
Předminulý čas prostý – ( past perfect simple) se tvoří stejným způsobem jako předpřítomný čas, ale užívá se minulého tvaru slovesa have: had.
When I had written a letter, my friend came.
Přemostění: Když já měl napsán nějaký dopis, můj přítel přišel.
Překlad: Když jsem napsal dopis, můj přítel přišel.
Předminulý čas průběhový – (past perfect continuous) vyjadřuje trvání děje v určitém časovém úseku před jiným určitým dějem v minulosti:
I had been reading for two hours, when my friend came.
Přemostění: Já měl byto čtení pro dvě hodiny, když můj přítel přišel.
Překlad: Četl jsem /už/ dvě hodiny, když můj přítel přišel.
Budoucí čas - (future tense) se vyjadřuje “pomocným” slovesem will (v 1.osobě také slovesem shall) a infinitivem významového slovesa (bez TO).
I will work.
Přemostění: Já budu pracovat.
Překlad: Budu pracovat.
Blízký budoucí čas - (near future) vyjadřuje děj který proběhne v nejbližší době, nebo záměr mluvčího. Potom odpovídá českému “chystat se ”
Tvoříme ho pomocí vazby to be going to.
I´m going to do it.
Přemostění : Já jsem chodící (k) dělat to.
Překlad : Chystám se to udělat(udělám to)
Blízkou budoucnost můžeme také vyjádřit výrazem to be about to.
He´s about to leave.
Přemostění : On je okolo (k) odejít.
Překlad : Chystá se odejít.
Předbudoucí čas – (future perfect) vyjadřuje děj, který skončí v budoucnosti před určitým okamžikem. Ten je vyjádřen předložkou by + časovým údajem,
např. by 2 o´clock – do dvou hodin, by Christmas – do Vánoc.
Předbudoucí čas prostý se skládá z “pomocného” slovesa will a minulého infinitivu významového slovesa: např. Have bought, have read...
= názorné schéma: will + have + příčestí minulé plnovýznamového slovesa.
I will (shall) have written.
Přemostění: Já budu mít napsáno.
Překlad: Napíšu. (do určité doby)
I will have written the letter by two o´clock.
Přemostění: Já budu mít napsán ten dopis (s) dvěma hodinami.
Překlad: Ten dopis napíši do dvou hodin.
Otázka se tvoří pomocí slovesa will(shall),které je na prvním místě ve větě:
Will you have written the letter by two o´clock?
Přemostění: Budeš ty mít napsán ten dopis (s) dvěma hodinami?
Překlad: Budeš mít ten dopis napsaný do dvou hodin?
Budoucí čas průběhový – (future continuous) vyjadřuje trvání budoucího děje, který bude probíhat po určitou dobu.
Tomorrow between 8.30 and 10.00 I will be working at home.
Přemostění: Zítra mezi 8.30 a 10.00 já budu být pracující u domova.
Překlad: Zítra mezi 8.30 a 10.00budu pracovat doma.
11. PODMIŇOVACÍ ZPŮSOB – (conditional)
Podmiňovací tvary:
By would (wud) + infinitiv významového slovesa bez “TO”
měl by should (šud) + infinitiv významového slovesa bez “TO”
mohl by could (cud) + infinitiv významového slovesa bez “TO”
jsou ve všech osobách beze změny.
V přemostění jsou tyto tvary zobrazovány takto:
could jako “mohl”, would a should jako “by”,
v českém překladu vyjadřují:
could - mohl nebo mohl by,would je podmínkové by, význam slova should je měl by.
Příklad: I would say you should apologize to them.
Přemostění: Já by říci vy by omluvit k nim.
Překlad: Řekl bych, že byste se jim měl omluvit.
Zápor: Stažené tvary:
would not (wud not) wouldn´t (wudnt)
should not (šud not) shouldn´t (šudnt)
could not (kud not) couldn´t (kudn´t)
Podmiňovací způsob přítomný
Tvoří se pomocí would a infinitivu bez “to” významového slovesa:
I would cook - já (by) bych vařil we would cook - my (by) bychom vařili
You would cook - ty (by ) bys vařil you would cook - vy (by) byste vařili
He would cook - on (by) by vařil they would cook - oni (by) by vařili
She would cook - ona (by) by vařila It would cook - ono (by) by vařilo
Otázka se tvoří pomocí would, které je na prvním místě ve větě:
Would you cook?
Přemostění: By ty vařil?
Překlad: Vařil by jsi? (Tato otázka vyjadřuje zdvořilou žádost).
Could přemostění: mohl překlad mohl by
I could cook. Přemostění: Já mohl (by) vařit. Překlad: Mohl bych vařit.
Should přemostění: by překlad: měl by
I should cook. Přemostění: Já by vařit. Překlad: Měl bych vařit.
Podmiňovací způsob minulý vyjadřuje děj, který se odehrál opačně, než mluvčí vyjadřuje. Tvoří se tvarem would a minulým infinitivem významového slovesa. (would + have + příčestí minulé plnovýznamového slovesa).
I would have cooked.
Přemostění: Já by mít vařit.
Překlad: Byl bych vařil (ale nevařil).
I should have cooked.
Přemostění: Já by mít vařit.
Překlad: Měl jsem vařit (ale nevařil).
I could have cooked.
Přemostění: Já mohl mít vařit.
Překlad: Byl bych mohl vařit (ale nevařil).
12. Podmínkové věty / souvětí / (conditional clauses)
Se skládají z věty hlavní a vedlejší věty podmínkové.
Věty vedlejší jsou nejčastěji uváděny spojkami:
If jestliže, když, -li
Unless jestli(že) ne, ledaže
Till, until dokud (by) ne, než by
Before dříve než
After potom
Provided za předpokladu
Providing za předpokladu
Providing za předpokladu
Podmínková souvětí přítomná skutečná vyjadřujíu s k u t e č n ě n íděje za splnění určitépodmínky. V podmínkové větě se užívápřítomný čas, v hlavní větě čas budoucí. ( if + přítomný čas, hlavní věta will + infinitiv bez “to” ).
If it rains, we will not go out.
Přemostění: Jestliže to prší, my bude(me) ne jít ven.
Překlad: Jestliže bude pršet, nepůjdeme ven.
Podmínková souvětí přítomná neskutečná – mluvčí vyjadřuje děj, který si jen představuje.V podmínkové větě se užívá čas minulý, ve větě hlavní je podmiňovací způsob přítomný: ( if + minulý čas, hlavní věta would + infinitiv bez “to” ).
If I were/was (x) rich, I would buy a big house.
Přemostění: Jestliže já byl bohatý, já by koupil nějaký velký dům.
Překlad: Kdybych byl bohatý, koupil bych si velký dům. /nyní/.
(x) V podmínkových větách se více užívá were místo was.
Podmínková souvětí minulá neskutečná vyjadřují děj, ve kterém se podmínka již nemůže uskutečnit. V podmínkové větě je předminulý čas, ve větě hlavní je podmiňovací způsob minulý:
( if + předminulý čas, hlavní věta would + have + příčestí minulé plnovýznamového slovesa).
If I had been rich, I would have bought a big house.
Přemostění: Jestliže já měl byto bohatý, já by měl koupen nějaký velký dům.
Překlad: Kdybych byl býval bohatý, byl bych sikoupil nějaký velký dům. /tehdy/.
13. SOUSLEDNOST ČASOVÁ
Souslednost časová se vyskytuje v předmětných větách typu:
“Myslel jsem, že je ve škole.” av tzv. nepřímé řeči (reported speech): Řekl, že je ve škole.
Pokud se vyjadřujeme větami předmětnými, kdy je řídící sloveso v minulém a nebo předminulém čase a vyjadřujeme-li sev řeči nepřímé, kdyje hlavní sloveso v minulém nebo přeminulém čase: “He said (that)”....; pak u slovesa ve zbývající části věty, dochází k posunu času do minulosti:
Přítomný čas se mění na čas minulý:
am/is – was are – were
do/does – did have/has – had can - could
Budoucí čas: will – would
Předpřítomný čas a minulý čas se mění na předminulý:
Did - had done has given - had given
Příklady předmětných vět:
I think (that) he is at school.
Já myslím, (že) on je u /ve/škole.
Myslím, že je ve škole.
Pokud je řídící sloveso /zde” think”/, v přítomném, předpřítomném, nebo budoucím čase, k časovému posunu v další části věty nedochází.
Řídící sloveso v minulém čase – dochází k posunu:
I thought (that) he was at school.
Já myslel, (že) on byl u školy.
Myslel jsem, že je ve škole.
Řídící sloveso v přítomném čase – nedochází k posunu:
I think he has been at school.
Já myslím,(že) on má byto u školy.
Myslím, že byl ve škole.
I thought he had been at school.
Já myslel, (že) on měl byto u školy.
Myslel jsem, že byl ve škole.
I think he will be at school.
Já myslím, (že) on bude být u školy.
Myslím, že bude ve škole.
I thought he would be at school.
Já myslel, (že) on by být u školy.
Myslel jsem, že bude ve škole.
x) v předmětných větách se “that” může vynechat.
Kdy se souslednost časová neuplatňuje:
- jde-li o všeobecně platnou skutečnost:
She knew that Trafalgar Square is in London.
Přemostění: Ona věděla, že Trafalgar Square je v Londýně.
Překlad: Věděla, že Trafalgar Square je v Londýně.
- jde-li o minulost určenou datem:
He didn´t know that she moved to Prague in 1995.
Přemostění: On činil ne vědět že ona stěhovala k Praze v 1995.
Překlad: Nevěděl, že se přestěhovala do Prahy v (r.) 1995.
- jde-li o děj platící ještě v přítomnosti:
I knew he is a good teacher.
Přemostění: Já věděl že on je nějaký dobrý učitel.
Překlad: Věděl jsem, že je dobrý učitel.
- nemění se : Must a podmiňovací způsob.
She said (that) I must go home.
Přemostění: Ona řekla, (že) musím jít domů.
Překlad: Řekla, že musím jít domů.
- podmiňovací způsob:
He said that he would write a letter.
Přemostění: On řekl, že on by napsat nějaký dopis.
Překlad: Řekl, že by (nějaký) dopis napsal.
14. MODÁLNÍ SLOVESA
Způsobová (modální) slovesa vyjadřují zákaz, dovolení, nutnost… atd. Jsou specifická tím, že nemají “s” ve 3. osobě č.j. – He can.On může. Otázku a zápor tvoří bez pomocného slovesa “do ”.
Can you go there now?
Přemostění: Můžeš ty jít tam nyní (teď)?
Překlad: Můžeš tam jít teď?
Nemají všechny tvary; infinitiv a složené časyse vyjadřují opisem.
Mají dvojí význam, např. could- Podle kontextu se překládábuď jako “mohl” nebo “mohl by”.
Modální slovesa jsou :
zápor minulý čas opisy
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
can can´t could + opisy to be able to (být schopen)
(moci) cannot
may may not might + opisy to be allowed to (smět)
(smět) must not (nesmět)
must don´t have to had to
(muset) needn´t must have to have to
shall shall not
shan´t
should shouldn´t
dare daren´t
(odvážit se)
need je také sloveso plnovýznamové:I need money. Potřebuji peníze.
Význam modálních sloves:
sloveso CAN – vyjadřuje:
a/ schopnost I can read. Já mohu číst. Umím číst.
b/ možnost I can read. Já mohu číst. Mohu číst.
c/ povolení Can I read? Mohu já číst? Mohu číst?
POZOR – Pokud je sloveso ´´CAN´´ spojeno se slovesy smyslového vnímání vidět – to see a slyšet – to hear, do češtiny se nepřekládá:
I can see. Já mohu vidět. Vidím.
I could see. Já mohl vidět. Viděl jsem.
I can hear. Já mohu slyšet. Slyším.
I could hear. Já mohl slyšet. Slyšel jsem.
Sloveso MAY vyjadřuje:
a/ povolení: He may stay here.
Přemostění: On smí zůstat zde.
Překlad: Smí zde zůstat.
b/ možnost: He may stay here.
Přemostění: On smí zůstat zde.
Překlad: Možná, že zde zůstane.
Sloveso might je jednak tvarem minulého času slovesa may, ale také je podmiňovacím způsobem tohoto slovesa, a opět vyjadřuje jak povolení:
Might I stay here?
Přemostění: Směl já zůstat zde?
Překlad: Směl bych zde zůstat?
- tak možnost:
We might stay there.
Přemostění: My směli zůstat tam.
Překlad: Možná, že bychom tam zůstali.
Sloveso MUST vyjadřuje:
a/ povinnost
He must be at home.
Přemostění: On musí být doma.
Překlad: Musí být doma (a pomáhat).
b/ ´´určitě´´
He must be at home.
Přemostění: On musí být doma.
Překlad: Musí být doma (=Určitě je doma, ve smyslu: Nepřišel na schůzku, určitě je doma.)
Sloveso SHOULD je tvarem minulého času a současně podmiňovacího způsobu slovesa SHALL. Sloveso SHALL se užívá v 1. osobě v otázce:
Shall I (we) go home?
Přemostění: By já (my) jít domů?
Překlad: Mám (máme) jít domů?
Sloveso SHOULD vyjadřuje pobídku ve smyslu “Měl bys udělat”.
”You should come and see your friend”.
Přemostění: Ty by (měl) přijít a vidět tvého přítele.
Překlad: Měl bys navštívit svého přítele.
NEEDN´T – ve smyslu způsobového slovesa vyjadřujezápor ke slovesu MUST.
MUST = muset, NEEDN´T = nemuset.
Jinak je sloveso NEED (= potřebovat) pravidelné sloveso plnovýznamové:
He didn´t need your help.
Přemostění: On nečinil potřebovat tvoji pomoc.
Překlad: Nepotřeboval tvoji pomoc.
15. TÁZACÍ DOVĚTKY
Tázací dovětky ve smyslu “že ano?”,“viď?”
Dovětek se tvoří “pomocným” slovesembe, do, have, will, u způsobových sloves zůstává v dovětku sloveso způsobové. Na rozdíl od češtiny, je-li anglická věta, ke které se dovětek pojí, kladná, je dovětek záporný, a naopak:
You work in your garden every day, don´t you?
Přemostění: Ty pracuješ ve tvé zahradě každý den, děláš ne ty?
Překlad: Ty pracuješ na své zahradě každý den, že?
You don´t work in your garden every day, do you?
Přemostění: Ty děláš ne pracovat ve tvé zahradě každý den, děláš ty?
Překlad: Ty nepracuješ na své zahradě každý den, že ne?
You haven´t been to London, have you?
Přemostění: Ty máš ne byto k Londýnu, máš ty?
Překlad: Ty jsi /ještě/ nebyl v Londýně, že ne?
He can go home, can´t he?
Přemostění: On může jít domů, nemůže on?
Překlad: Může jít domů, že?
I am good at sports, aren´t I?
Přemostění: Já jsem dobrý u sportů, nejsem já?
Překlad: Jsem dobrý ve sportu, že?
I am not good at sports, am I?
Přemostění: Já jsem ne dobrý u sportů, jsem já?
Překlad: Nejsem dobrý ve sportu, že ne?
Pozor na věty s “There is” ..
There is a lamp standing on the table, isn´t there?
Přemostění: Tam je nějaká lampa stojící na tom stole, není tam?
Překlad: Na /tom/ stole stojí lampa, že?
16. Postavení příslovcí ve větě:
Příslovce způsobu a příslovce vyjadřující frekvenci se kladou tam, kde by byla záporka NOT, t.j. před sloveso významové, ale za sloveso pomocné. Nejčastější jsou příslovce:
Příslovce vyjadřující častost děje Příslovce způsobu
Always vždy almost, nearly skoro, téměř
Never nikdy certainly jistě
Often často hardly stěží, sotva
Seldom zřídka quite dost, poměrně
Usually obvykle really opravdu
still dosud
Stavba věty s příslovci
Podmět + “pomocné” sloveso / + příslovce / + sloveso významové + ostatní větné členy
He doesn´t usually remember the story.
Přemostění:
On činí ne obvykle pamatovat ten příběh.
Překlad:
Obvykle si ten příběh ne(za)pamatuje.
17. Jeden zápor ve větě
V anglické větě smí být pouze jeden zápor.
Zápor v podmětu má vždy tvar s “NO”.
Nobody is perfect.
Přemostění: Nikdo je dokonalý.
Překlad: Nikdo není dokonalý.
Zápor v přísudku může být buď u slovesa pomocného (či způsobového):
He doesn´t do anything.
Přemostění: On činí ne dělat cokoliv.
Překlad: Nic nedělá.
nebo může být vyjádřen jediným záporným příslovcem času:
You never do anything.
Přemostění: Ty nikdy děláš cokoliv.
Překlad: Ty nikdy nic neděláš.
Není- li záporný podmět, lze zápor vyjádřit dvojím způsobem:
He doesn´t do anything today.
Přemostění: On nečiní dělat cokoliv dnes.
Překlad: Dnes nic nedělá.
He does nothing today.
Přemostění: On činí nic dnes.
Překlad. Dnes nic nedělá.
18. Pořádek slov ve větě
V anglické oznamovací větě je stanovený pořádek slov:
Určitý
podmět přísudek předmět ostatní větné členy určení
času
They have got a new car in front of their house. ---
Oni mají dostáno nějaké nové auto před jejich domem. ---
Mají nové auto před (svým) domem. ---
Určení času jako jediné z větných členů můžeme dát výjimečně na začátek věty.
Every day he makes breakfast.
Přemostění: Každý den on vyrábí snídani.
Překlad: Každý den dělá snídani.
19. Časové věty
(vyjadřují budoucí děj podmíněný jiným dějem)
Jsou to věty typu:
I will walk as long as the weather is nice.
Přemostění: Já (se) budu procházet jak dlouho jak počasí je hezké.
Překlad: Budu se procházet dokud bude pěkné počasí.
V časových větách se užívají spojky časové:
Přemostění Překlad
When když až, když
After po až, poté co
Before před než, dříve než
as long as tak dlouho tak(jak) dokud, pokud
as soon as tak brzy tak (jak) jakmile
while dokud, zatímco zatímco
x/
till, untill dokud (ne) dokud ne
Po časových spojkách nesmí být budoucí čas.
x/pozor na spojku till, until !Má záporný význam, takže sloveso, které se k ní váže, musí být kladné (viz odst. jeden zápor ve větě).
He will stay at home until he does his homework.
Přemostění: On bude pobývat u domova dokud on dělá svůj domácí úkol.
Překlad: Bude doma, dokud neudělá domácí úkol.
20. Vyjádření českého “já (ty, on..) také”, “já (ty, on...) také ne”
Souhlas “také” je vyjádřen anglickým “so”, zápor “také ne” je vyjádřen anglickým “neither”. Oba tyto tvary jsou následovány tvary slovesa be, have, can, may, must atd, které byly v předchozím sdělení:
He is fine. So is she. Tak je ona. Ona také
He has been there. So has she. Tak má ona. - “ -
He often comes here. So does she. Tak činí ona. - “ -
He must walk. So must she. Tak musí ona. - “ -
He isn´t well. Neither is she. Žádná je ona. Ona také ne.
He hasn´t been there. Neither has she. Žádná má ona. - “ -
He doesn´t often come
here. Neither does she. Žádná činí ona. - “ –
He needn´t walk. Neither must she. Žádná musí ona. - “ -
(“needn´t” v první větě je záporem “must”)
21. Infinitiv místo vedlejší věty
Infinitiv zkracuje vztažnou účinkovou větu, kdy je:
a/ v hlavní větě: příliš + přídavné jméno + ve větě vedlejší: než aby
She is too lazy to walk to her work.
Přemostění: Ona je příliš líná (k) kráčet ke své práci.
Překlad: Je příliš líná, než aby šla do práce pěšky.
b/ je-li v hlavní větě výraz: první - the first, poslední – the last,, jediný – the only one
He was the first to help them.
Přemostění: On byl ten první k pomoci jim.
Překlad: On byl první, kdo jim pomohl.
22. ÚČELOVÉ VĚTY
U účelových vět se rozlišují dva typy :
1. Věta, která má stejný podmět jako věta řídící :
I´m doing it (in order) to help him.
Překlad : Dělám to, abych mu pomohl.
Tato věta se často zkracuje infinitivem s to Před ním často bývá výraz in order (formální) neboso as ( zejména v záporu).
He left early so as not to miss the train.
Překlad : Odešel brzy, aby nezmeškal vlak.
2. Věta, která má jiný podmět než věta řídící :
I often hurry we can finish in time.
Překlad : Často pospíchám, abychom skončili včas.
V tomto případě, je li ve větě řídící sloveso v čase přítomném, předpřítomném , nebo budoucím , je v kladné účelové větě spojka so that. Po ní následují slovesa : will / would nebo can /could. Pro zápor will not, would not, should not.
V hovoru se však nejčastěji používá vazba se slovesem make (přimět) nebo jiným faktitivem ( cause, let, help, enable, prevent from ). Tím se dosáhne stejnosti podmětů.
I told him some jokes (so that he could /would forget) to make him forget his illness.
Překlad : Řekl jsem mu pár vtipů, aby zapomněl na svou nemoc.
23. PŘÍPUSTKOVÉ VĚTY
1. Přípustkovou věty může uvádět spojka : Although, though ačkoli, třeba(že), třebas
even if, even though i když, i kdyby. In spite of the fact that , in spite of + ing přestože, přesto,že.
Although he began last, he finished first.
Překlad . Ačkoli začal poslední skončil první.
2. Vazba : no matter + zájmeno nebo příslovce na ever.
No matter who comes
Whoever comes
Překlad : Ať přijde kdokoli, každý kdo přijde atd.
24. Nepravidelná slovesa (nejčastěji používaná)
Infinitiv: význam
Česky anglicky minulý čas minulé příčestí ( 3.tvar)
Být to be was – pro I, he, she, it, been
were – ostatní osoby
Bít, tlouci to beat beat beaten
Stát se/kým to become became become
Začít to begin began begun
Sázet se to bet bet bet
Foukat, vát to blow blew blown
Zlomit to break broke broken
Přinést to bring brought brought
Stavět to build built built
Koupit to buy bought bought
Chytit to catch caught caught
Vybrat to choose chose chosen
Přijít to come came come
Stát to cost cost cost
Řezat to cut cut cut
Kopat to dig dug dug
Dělat to do did done
Kreslit
táhnout to draw drew drawn
Snít to dream dreamt dreamt
Pít to drink drank drunk
Řídit to drive drove driven
Jíst to eat ate eaten
Padnout to fall fell fallen
Krmit to feed fed fed
Cítit to feel felt felt
Bojovat to fight fought fought
najít to find found found
letět to fly flew flown
předpovídat to forecast forecast forecast
předvídat to foresee foresaw foreseen
zapomenout to forget forgot forgotten
mrznout to freeze froze frozen
dostat to get got got
dát to give gave given
jít, jet to go went gone
růst to grow grew grown
věšet, viset to hang hung hung
oběsit to hang hanged hanged
mít to have had had
slyšet to hear heard heard
skrývat to hide hid hidden
zasáhnout to hit hit hit
držet to hold held held
zranit, bolet to hurt hurt hurt
držet to keep kept kept
vědět, znát to know knew known
položit to lay laid laid
vést to lead led led
učit se to learn learnt learnt
opustit
odejít to leave left left
půjčit to lend lent lent
ležet to lie lay lain
ztratit to lose lost lost
dělat,vyrábět to make made made
mínit to mean meant meant
potkat to meet met met
zmýlit se to mistake mistook mistaken
platit to pay paid paid
položit to put put put
číst to read /ri:d/ read /red/ read /red/
jezdit to ride rode ridden
zvonit to ring rang rung
povstat to rise rose risen
běžet to run ran run
říkat to say said said
vidět to see saw seen
prodávat to sell sold sold
poslat to send sent sent
umístit to set set set
třást to shake shook shaken
svítit to shine shone shone
střílet to shoot shot shot
ukázat to show showed shown
zavřít to shut shut shut
zpívat to sing sang sung
sedět to sit sat sat
spát to sleep slept slept
mluvit to speak spoke spoken
strávit to spend spent spent
šířit to spread spread spread
stát to stand stood stood
krást to steal stole stolen
udeřit to strike struck struck
plavat to swim swam swum
vzít to take took taken
vyučovat to teach taught taught
povědět to tell told told
myslet to think thought thought
hodit to throw threw thrown
rozumět to understand understood understood
budit to wake woke woken
nosit to wear wore worn
vyhrát to win won won
psát to write wrote written